Názory 2017

Vážený kamaráde Pavle,
rádi bychom Ti jako jedni z dlouholetých účastníků Mohlenického dostavníku poděkovali, že každoročně vytváříš skvělé setkání dobrých lidí, které mnohým z nás vždy dodá naději, že svět je ještě stále alespoň trochu normální. Přejeme do příštího roku zdraví, sílu a lásku Tobě i všem Tvým blízkým. Vážíme si příkladu, který svou pracovitostí a skromností světu kolem nás dáváš.

Ahoj kamarádi!
Ještě jednou díky za krásné chvíle strávené na Mohelničáku, který je opravdu BEZ VĚKOVÝCH, ZDRAVOTNÍCH A JAZYKOVÝCH BARIÉR!
Do Nového roku 2018 vám přejeme pevné zdraví a mnoho krásných chvil prožitých při kytaře v kruhu dobrých kamarádů.
Zdraví a zalamuje palec.

Letos jsem Mohelnický dostavník navštívil se svoji maminkou, která další měsíc oslavila 85 roků, a navíc je invalidní.
Díky vstřícnosti organizátorů Aligátora a Mloka, kteří nám zajistili bezbariérové ubytování, jsme společně mohli prožít
skvělé chvíle se skvělou muzikou, a to i v letošním upršeném počasí. Pro nás oba byly ty tři dny o to vzácnější, protože já dlouhodobě žiji v USA.
V Americe jsem už absolvoval řádku country a bluegrassových festivalů, ale klidně můžu napsat, že Mohelnický dostavník se svoji kvalitou téměř všem vyrovná. Někdy by dokonce američtí organizátoři potřebovali od Aligátora nějakou tu lekci.
To, že je Dostavník „evropské“ úrovně, mně potvrdila parta Holanďanů, kteří si užívali písničky společně s námi a jsou prý každoročními návštěvníky.
A za sebe můžu s klidem prohlásit, že Mohelnický dostavník je festival nejen „evropské“ ale „světové úrovně“.
Velké díky patří organizátorům, muzikantům a všem, kteří se na téhle super akci podíleli.
Těšíme se na příště.

Psal se rok 1986, kdy jsem vůbec poprvé měl možnost s mikrofonem v ruce na scéně, stejně jako bez mikrofonu v zákulisí a všude tam, kde to až neskutečným způsobem žilo, prožít parádní atmosféru tehdejšího dvanáctého festivalového ročníku.
I po těch letech si velmi dobře vzpomínám na slova, která jsem tehdy kameramanovi Jardovi Dubskému nadšeně do objektivu jeho kamery docela „výhružným“ způsobem prohlásil: „Tak, teď už se mě kluci opravdu nezbavíte!“
Uplynulých víc, jak třicet let mého působení v postupně se rozšiřujícím teamu dostavnických moderátorů je určitě tím nejpřesvědčivějším důkazem, že jsem toto prohlášení tehdy skutečně myslel naprosto vážně. Protože od prvního zjištění, co vše se pod kamarádským názvem „Mohelničák“ skrývá, si mě tento festival naprosto a bez výhrad získal. Během uplynulých let jsem svůj velmi pozitivní vztah k němu mnohokrát vyjádřil na stránkách místních „Dostavník TIMES“, takže bych považoval za docela zbytečné nošení dříví do lesa, kdybych se zde snad měl opakovat. Případně jinými slovy opakovat vše pozitivní, co na téma Dostavníku již nesčetněkrát řekli či napsali ostatní jeho spokojení účastníci – ať již diváci či muzikanti.
Samozřejmě bych nijakým způsobem nechtěl zpochybňovat skutečnost, že v rámci naší republiky existuje celá řada výborných festivalů a přehlídek, které pochopitelně také mají své věrné fandy a nadšené příznivce. Troufám si ale tvrdit, že právě v tomto celorepublikovém rámci Dostavník zcela zaslouženě patří mezi akce zcela výjimečné. Je událostí, která již dlouhatánskou šňůru let i nadále oslovuje nejen mladičké dostavnické „greenhorny“ (ať již divácké či muzikantské), stejně jako přemnohé divácké či muzikantské kmety. O tom, jak významným způsobem se tato akce již desítky let přičiňuje
o šíření dobrého jména města Mohelnice u nás i v zahraničí, snad ani vůbec není třeba se rozepisovat.
Za ta – až podezřele rychle uplynulá – léta do celé té nesmírně složité organizační „kuchyně“ velice dobře vidím a opravdu velmi dobře vím, co vše musí Aligátor se svými nejbližšími při měsíce trvajících přípravách i vlastní realizaci festivalu vykonat a mnohdy, bohužel také překonat. Rovněž proto bych zde chtěl vyslovit své zbožné přání a to, ať ti, kdož našemu Dostavníku na jeho každoroční cestě nepomáhají, mu aspoň přestali valit balvany pod kola. Možná byste se, kamarádi a přátelé, divili, kolik takových závistivých a nepřejících exotů se i po tolika letech existence této krásné akce každoročně najde.
Aligátore – proto Ti díky za každý další ročník!

MOHELNICKÝ DOSTAVNÍK DO SRDCE MI NAVŽDY VNIK
A v tom je, milý Aligátore, všechno. Znám Dostavník jako návštěvnice – posluchačka, jako účastnice – muzikantka, od letošního roku i jako pracovnice – moderátorka. A s každou tou „rolí“ s ním srůstám víc a víc.
Když se mě letos přátelé různě ptali, jaký že byl letošní Dostavník, jen jsem se zasněně usmála a blaženě si povzdychla. Protože to je nesdělitelné. Někomu, kdo tam nebyl, těžko slovy popsat atmosféru kamarádství, blízkosti, vlídnosti, souznění. A k tomu spousta skvělé muziky, nezapomenutelná setkání, dokonalé zázemí …
Jako bývalá pořadatelka a dramaturgyně jednodenního folkového festivalu vím, co obnáší zorganizovat takovou akci, aby byli spokojení návštěvníci, účinkující i pořadatelé, aby vše proběhlo správně, příjemně a bez problémů. Dostavník je třídenní! Hluboko se klaním celému „dostavnickému“ týmu v čele s Tebou.
Dlouhé roky jsem to měla tak, že léto pro mě začínalo Zahradou a končilo Dostavníkem. Zahrada už není, to mě mrzí, stále ještě mi každý rok na začátku července „něco“ chybí. O to jsem vděčnější, že Dostavník už je tu 42 let. A bude dál, pevně tomu věřím. Protože s Dostavníkem se žije líp. Díky!

Mohelnický dostavník: počasím studený, atmosférou vřelý
http://www.folktime.cz/povidacky/8872-mohelnicky-dostavnik-pocasim-studeny-atmosferou-vrely.html

Bráním se okamžitému a zbrklému hodnocení akcí, na které jezdím za muzikou. Několikrát se mi stalo, že jsem byl v názorech příkrý a za nějakou dobu jsem zjistil, že mi v hlavě zní písničky, které jsem třeba odsoudil nebo zatratil akci, kde jsem hledal něco úplně jiného. Jsem dostavnický pamětník a kdyby se mně někdo zeptal už při mém odjezdu z Mohelnice, jaký byl letošní 42. Mohelnický dostavník, musel bych říct upřímně: VÝBORNÝ! No a co by mě k tomu vedlo? Výborná a vyrovnaná páteční soutěž, když soutěžící kapely měly také prostor na Duhové scéně, zajímavá (bráním se dalším superlativům) dramaturgie festivalu s řadou legendárních hostů, s návraty – po mnoha letech – na Dostavník, dávání příležitosti mladým a nadějným, s výborným muzikantským zázemím a dalšími přednostmi tohoto festivalu, které každý návštěvník vidí kolem sebe. Na Mohelnický dostavník nejezdím jen kvůli muzice a pracovním povinnostem, ale setkávám se tu s lidmi, se kterými na sebe nemáme během roku čas a připadám si jako beduín po přejezdu pouště, když spočine v oáze. Protože Dostavník je pro mne oázou skýtající radost ze setkávání a napojení duše žíznivé po přátelství, muzice a nových zážitcích.

Na Mohelnický dostavník sa vždy veľmi teším – už 21 rokov. Príjemné prostredie mestských sadov, hudba, známe tváre, stánky, sobotný sprievod …
no a samozrejme amatérske filmy. Tohto roku však ,,hromové bytosti“ vystrájali a tak piatočný dážď vyvolával otázniky nad projekciou. Chvalabohu tesne pred 22 hod. ustal a tak filmuchtivé bledé tváre mohli konečne vychutnať amatérske snímky. A tých bolo celkom 20. Filmy všetkých žánrov – reportáže, dokumenty, hrané, animované – boli všetky na vysokej úrovni, diváka zaujali a tak bolo ťažko hodnotiť, ktorý bol najlepší. Najviac hlasov získal film „Jak se staví totem“, známeho filmára, ktorého poznáme ešte z čias Super 8 – Jaroslava Schejbala z Rychnova nad Knéžnou. Takmer 10 min film námetom i spracovaním právom zapadol do celkovej atmosféry Mohelničáku. V sobotu už boli ,,hromové bytosti“ zavreté v klece (rezervaci) a dobré počasie prispelo k hojnej účasti a pohode. Skupiny rôzdnych žánrov zaujali divákov ako vždy a ostáva sa len tešiť na 43. ročník Mohelnického dostavníka. Díky Aligátore! Howgh!

Ahoj Aligátore a kamarádi, velké DÍKY za letošní 42.ročník Mohelnického dostavníku i když nám moc počasí nepřálo, ale užili jsme si to i tak. Bylo spoustu muziky, kamarádů a atmosféry k nezaplacení. Moc děkuji Aligátorovi, že mi už asi 4 roky zajistil chatku, protože ze zdravotních důvodů nemohu ležet na zemi, nebo ve stanu jako dříve. Prostě bez postele bych už nemohla. Vzpomínáme, ano vzpomínáme s kamarádkou i na dostavník 1988 . 🙂
Moc děkujeme a jen tak dál Aligátore! Snad i za rok v chatce ahoj.

Zdravím, Pavle,
konečně jsem se vrátila ze šňůry, byla dlouhá, v podstatě od Bouzova jsem byla stále na cestách. A tak Ti chci ještě jednou moc poděkovat … moc dobře se na Bouzově hrálo, měl jsi pravdu, byla to dobrá volba… Mělo to tam atmosféru a vím, že i potom to muselo stát za to. Krásnej kraj! Děkuju za pozvání, těšilo mne! Aťse daří festivalu…měj se moc hezky a ZDAR!

Dne 1. září 2017 proběhla na Mohelnickém dostavníku soutěž filmů, kterou měla tu čest naše společnost Agentura Dragon promítat za pomocí naší videoprojekce. Nechci zde uvádět pořadí filmů, ten si koneckonců sestavili návštěvníci 42. Mohelnického dostavníku, kteří byli zároveň porotou a svým hodnocením tak určili pořadí sami. Já zde mohu přidat několik svých postřehů. Na rozdíl od návštěvníků festivalu jsem všechny filmy viděl několikrát. Jak při přípravě filmů, tak při kontrole hlavního i záložního projekčního systému. Filmy jsem tak zhlédl v klidu obývacího pokoje a bez vydatného deště, který během pátečního promítání zkrápěl návštěvníky festivalu. Mohl jsem si tedy v klidu filmy vychutnat. Nutno dodat, že některé filmy byly i po technické stránce vypracovány do posledních detailů. Z tohoto pohledu mě zaujal například film „Stalker“ od Kristiána Ganobjaka či film Jaromíra Schejbala „Jak se staví totem“ …. Za zajímavost stály pěkně zpracované animované filmy Stanislava Domanského i „minutové“ filmy Bohumila Nováka či Danuše i Pavla Kubátových, které zaujaly krátkou, ale úsměvnou pointou, tak jak divák od těchto krátkých filmů očekává. Z dramaturgického hlediska se potom jevil jako výborný nápad zařazení filmů od Reného Součka, který po skončení filmové přehlídky vystoupil v pátečním programu festivalu svým téměř hodinovým recitálem. Samostatnou kapitolou byl pěkně zpracovaný film Alpine Route od Milana Ohurniaka, který divákovi přiblížil zimní přechod Alpských velehor. Zde bych rád vyzdvihnul mnoho krásných záběrů přímo z terénu hor či lyžařských sjezdů. Na závěr chci poděkovat Pavlovi Aligátorovi Nenkovskému za pořádání Mohelnického dostavníku, Karlu Soukopovi za provedení soutěžním večerem i všem filmařům za úsilí a čas, který investovali do tvorby filmů. Pevně doufám, že si pro nás připraví na příští ročník opět filmy k našemu pobavení, relaxaci či zamyšlení.

Filmová soutěž 42. Mohelnického dostavníku® byla v letošním roce opět pestrá a nabitá zajímavostmi. A to natolik, že páteční déšť s jejím začátkem raději ustal. Na projekčním plátně Duhové scény se sešly filmy snad všech představitelných typů a žánrů. Plně obsazené hlediště tak mohlo vidět jak cestopis, tak snímky animované, hrané či hudební videoklipy. Nad jiné zde opravdu vynikala práce kameramanů, která v některých případech byla opravdu náročná. U cestopisu skialpinistů je důležité si uvědomit, že kameraman musí být na zabíraném místě vždy ještě před aktérem. Trampové z osady Kamarád zase vkusně využili při stavění totemu záběrů z dronu a připravili tak netradiční záběry osady i samotného totemu. Však také přehlídku po zásluze vyhráli. Animované šoty opět hrály prim a umístily se hned za nimi. Diváci, kteří byli jedinou hodnotící porotou, tak opět dali najevo, že upřednostňují krátké šoty a filmové zkratky s vtipným obsahem. Za zajímavost rovněž stály dva videopklipy písničkáře Reného Součka, které na závěr přehlídky opět vrátily diváky do reality krásného festivalu. Ocenění rovněž zaslouží mezinárodní účast na přehlídce a mravenčí práce s herci režiséra právě slovenských snímků.
Přeji si spolu s pořadateli, aby ani v příštím roce zájem tvůrců klipů, šotů a krátkých filmů neutuchal. Filmová přehlídka je totiž mezi našimi festivaly opravdu jedinečným zpestřením a bez ní si již ani Mohelnický dostavník nelze představit. S velkými díky se těším na její další ročník.

Tak se nám sešel rok s rokem a je tu opět konec prázdnin a meteorologové předpovídají deštivo a přeháňky. Tak to je přesně ten „správný čas“ na Mohelnický dostavník. No, to nám snad dělá „Ten nahoře“ schválně. Ale ne, nebuďme naštvaní, vždyť Mohelnický dostavník je fenomén, kterému žádné počasí neuškodí. Ani nemůže, protože je to festival lidí zapálených do folkové hudby a samozřejmě také do filmu, byť jen amatérského, ale zato dělaného s opravdovou láskou a zaujetím. A nebylo tomu jinak ani letos. I přes deštivé páteční odpoledne se sešlo u pódií velké množství milovníků folkové hudby a s pláštěnkami a deštníky nad hlavami sledovali soutěžní klání folkových kapel. A protože večer se počasí umoudřilo, tak měla i filmová soutěž velmi slušnou návštěvnost. A určitě bylo nač se dívat. Vždyť na soutěž poslali své filmy ostřílení filmoví matadoři až ze Slovenska Janko Kuska a Ivan Vredík, jejichž svérázný filmový humor nikdy nezarmoutí. Ale ani autoři z Čech a Moravy se rozhodně se svými filmařskými počiny neztratili. A i když na Dostavníku získávají přední místa filmy humorné, zvítězil letos po právu film Jaromíra Schejbala z Rychnova nad Kněžnou o tom, jak se staví totem. Nakonec čemu se divíme. Jaromír není na Mohelnickém dostavníku žádný nováček a ví jak potěšit srdíčko diváka, ještě k tomu, když se jedná o milovníka přírody, folku a trempování. A i já jsem si se svými filmečky „Ať žije vláda!“ a „WC“ ověřil, že návštěvník a divák Mohelnického dostavníku má rád nejen dobrou hudbu, ale i humor a nadsázku a ani uplakané počasí mu nepokazí jeho dobrou náladu a mysl.

MOHELNICKÝ DOSTAVNÍK NENÍ JENOM O PÍSNIČKÁCH…
Již úctyhodných 42 let patří v našem regionu pevné místo hudebnímu festivalu Mohelnický dostavník. Připravit v dnešní hektické, dravé a byrokratické době festival tohoto žánru, udržet ho, aby nejen žil, ale taky přinášel radost je téměř nadlidský úkol. Na webu www.mohelnickydostavnik.cz se již objevují ohlasy, poděkování Aligátorovi a jeho týmu, ke kterému neodmyslitelně patří jeho manželka Marcelka, dcery s rodinami a tým nadšenců a kamarádů. Dovolím si několik osobních postřehů z letošního ročníku:
Když v sobotu 2. 9. po 14.00 hodině věnoval Aligátor své manželce na hlavním pódiu květiny, řekl: „Kytky se nedávají milenkám, ale manželkám. Já dobře vím, co pro mě, rodinu a Dostavník Marcelka znamená. Každá věrná manželka si kytku zaslouží a to přeji všem manželkám!“ Smekám přede všemi účastníky, kteří v deštivém pátečním večeru zůstali v hledišti a srdečně fandili kapelám a zpěvákům. Děkuji za krásné společenství na koncertu kapely Hrnek v kostele sv. Prokopa v Lošticích. Líbivé melodie, smysluplné texty, decentní komunikace s posluchači byly opravdovým zážitkem. Děkuji schole Jiřinky z Moravičan, která doprovázela nedělní mši svatou. Měl jsem radost, že téměř všichni ze sboru přistoupili ke sv. přijímání. Na mši svaté bylo cca 200 přítomných a rozdali jsme 115 svatých hostií.
Přeji všem lidem dobré vůle Boží požehnání. Ať se u nás daří každému dobrému dílu!

Od devadesátých let jezdíme s postiženými kamarády na Mohelnický dostavník. Hodně našich muzikantů vystupovalo také na různých ročnících, měli jsme vstupenky za symbolickou cenu nebo i zadarmo, mohli jsme prezentovat naše výrobky bez poplatků, měli jsme ubytování, které bylo vždy nedostatkové, což se v dnešní době nevidí. V dnešní společnosti každý jen chce na všem vydělávat. Je to jediný festival svého druhu, na kterém kromě označení nepoznáš pořadatele, vystupujícího a účastníka, protože se k sobě chovají jako by všichni byli kamarádi. Je tam vždy dobrá atmosféra. Připadám si, že jsem mezi anděly. Všechny nás tato akce dobíjí jak psychicky, tak fyzicky a to jak postižené tak zdravé diváky. Nikdo si nehraje, že je něco víc. Odhodí nálepku např. doktorů, právníků a podnikatelů a všichni se stanou trampy. Kéž by tento festival pokračoval a byl i vícekrát v roce. Za ta léta jsme pocítili na vlastní kůži, že tato akce není pořádaná z prospěchu, ale z nadšení všech pořadatelů. Nezbývá než děkovat!

Na Mohelnický dostavník jsem začal jezdit a „filmově soutěžit“ již v roce 1985. Nejprve jsem pravidelně soutěžil na Mohelnické filmové písničce, která byla hojně navštěvována. Prostě sál plný, až k prasknutí! Organizátoři Radek Štipl a Pavel Aligátor Nenkovský dostali tehdy skvělí nápad, zařadit promítání amatérských filmů do přírody a to na soutěžní již běžící hudební přehlídku country skupin. Mohelnický dostavník navštěvovalo, ale i navštěvuje hodně lidí. Vzpomínám si, že po filmu, který diváci shlédli, a líbil se, křičeli umíííí. To bylo pro autora největší potěšení. Podotýkám, že tehdy amatérské filmy pod širým nebem sledovalo téměř 5 tis. diváků, z asi celkem 7 tisíc návštěvníků country festivalu. Při 25. ročníku Mohelnického dostavníku došlo u vstupu do areálu hlavního podia ke sčítání diváků sledující amatérské filmy, a to agenturou „Dobrý den“. Jednalo se o zápis do české verze, Guinnessovy knihy rekordů knihy rekordů, o největší počet diváků sledující amatérské filmy po širým nebem. Filmaři kteří toho večera měli zařazen film do promítání obdrželi posléze certifikát o uznání zápisu do České knihy rekordů. Rekord byl v roce 1999 ustanoven, a to počtem 4 974 diváků. Mohelnický dostavník, byl a opět je, TOP festival. Tedy přehlídka, jak country skupin, tak amatérských filmů. Přičtu-li k tomu skvělou atmosféru a zmodernizovaný kemp, který jsem po devítileté neúčasti na Dostavníku nemohl ani poznat. Po 85-tém roce jsem snad nevynechal po dobu asi dvanácti let ani jeden Mohelnický dostavník. Tak nějak mě to „vcuclo“ protože jsem dost točil filmy o koních, přírodě a country tématice. V roce 1992 jsem získal na dostavníku hlavní cenu diváků za film „Osada kamarád“. No a po čase jsem se vrátil do téže osady natočit film „Jak se staví totem“. Toto místo mi vlastně přineslo nečekané štěstí, jelikož jsem letos v září 2017 také vyhrál hlavní cenu diváků 42. Mohelnického dostavníku. Z čehož mám radost. Radost a technický zážitek mi dopřála i TV NOE. Při natáčení vystoupení kapel mě umožnili sledovat dění v jejich přenosovém voze. Pro filmového amatéra něco neskutečného! Co mě také potěšilo,že jsem dostal chatku vedle známého a indiány obdivovaného filmaře ze Slovenska Ivana Vredíka. „Pri borovičke“ mi říkal, že Vánoce a Mohelnický dostavník jsou pro něho největšími svátky roku. Dal jsem mu za pravdu, i když se vidíme vždy jen na Dostavníku. Prioritou Pavla ALIGÁTORA Nenkovského, coby hlavního organizátora, je country přehlídka kapel. Musím podotknout, že se Pavel k nám, amatérským filmařům nechová nijak macešsky. Ba naopak. Skvělé ubytování, zajištěná a komentovaná projekce, i když poprchávalo. Čundrákům to moc nevadilo. Vždyť igelit, deštníky a pláštěnky jsou vždy připraveny. I když letos filmařů moc nepřijelo, nálada byla skvělá, a mohu říci, že tento festival nemá z mého hlediska obdoby. 20 filmů a snad na 40 kapel. Viděl jsem tady poprvé kapelu ze Slovenska FUNNY FELLOWS, a to jsem byl jak u vytržení. Dixieland to je moje, country nevyjímaje. Jen tak dál Aligátore!
Díky! Bylo fajn.

Ahoj Pavle,
Ráda bych teď vyjádřila trochu obšírněji svůj názor na celou situaci kolem pořádání Dostavníku v Mohelnici. Jsem už defakto pamětníkem, tak si to snad můžu dovolit…. Odpracovala jsem si v kultuře řádky let, tak dobře vím, jak náročné je uspořádat úspěšný koncert, a kolik těžkostí a řešení problémů obnáší přivést na svět úspěšný festival a dotlačit ho až k 42. Ročníku. Volám BRAVO. Nikdo z nezasvěcených nemůže pochopit, kolik času (let) snění, pak plánů, postupných aktivních počinů od shánění kontaktů, telefonování, domluv, přehazování terminů, tvoření dramaturgie, shánění všech možných potřeb od zvukového aparátu přes lavičky a auta atd…kolik „maličkostí“ je třeba udělat a vykonávat denně, aby ten řetěz ukotvil úspěšný ročník … Je to hromada práce, na kterou jeden jedinec nestačí. Je úžasné, jak Tvoje nadšení dokázalo zapálit a stmelit tým dobrovolníků, Tvých věrných spoluorganizátorů, kteří pod Tvým vedením dokázali Dostavníky v Mohelnici dovézt k pohodě, jakou je možné okusit už jen málo kde. Je s podivem, že za ta léta mravenčí píle a dovážení jak amatérského, tak profesionálního zázemí domácí i zahraniční špičky všech z FCK žánru, Tě Tvoji spoluobčané jen neupozorňují na případné potíže a místo slov chvály a díků, Tě častují různými komplikacemi. Jsem nadšena atmosférou festivalu a zázemím, jaké dokážeš se svými přáteli vyčarovat pro všechny zúčastněné. Vím, že každý účinkující si pozvání k vám cení. Letos jsem se vrátila do Mohelnice po řádce let, krásně jsem si Dostavník užila a doufám, že závist a hořkost jedinců nezlomí nadšeni kolektivu organizátorů dalších Dostavníků. Ať se rozjedou kola Mohelnického dostavníku 2018! Rádi mu přijedeme podložit kola…

Dobrý den pane Nenkovský,
chtěla bych Vám za celý pěvecký sbor Carmina moc poděkovat, že jste nám umožnil vystupovat na tak krásném festivalu, jako je Mohelnický dostavník. Pro nás to byla velká čest, že jsme si mohly společně s Rangers zazpívat při sobotní galapřehlídce. Děkujeme za skvělou organizaci celé akce, zaplacení nákladů na cestu a samozřejmě i zázemí, které bylo našemu sboru poskytnuto. Ještě jednou moc děkuji za všechno, přeji pěkné dny a mnoho sil pro organizování dalších takových skvělých akcí.

Ahoj Aligátore, v prve řadě ještě jednou velké a upřímné díky, za možnost, vystoupit na Tvém Dostavníku… a to ,ze to bylo krásné a velmi dobře organizované – tak z hlediska našeho hodnocení, nemůže tato akce získat méně než 100%!!!! Z ohlasů, jak účinkujících a tak i návštěvníků, neměl Tvůj Dostavník chybu … DÍKY !!!!!
Chceme ještě poukázat na několik organizačních momentů, které byly uchopeny během festivalu velmi profesionálně:
– Poskytnuté ubytování bylo na hotelové úrovni …
– Parkování bylo dobře řešené a zvládnuté …
– Bezpečnost, pořádková a organizační služba během festivalu – to vše bylo perfektní
– Stánky, různá občerstvení atd. – velmi dobry Servis…
Byla to prostě pohoda si na takové akci zahrát! To vše bylo ještě umocněno velmi milým a práci profesionálně konajícím personálem. Děkujeme Aligátore Tobě a též celému Tvému organizačnímu týmu „Dostavník Mohelnice 2017“! Ať a žije „Dostavník Mohelnice 2018!!!

Ahoj Pavle,
píšu Ti už asi po odeznění té hektické festivalové atmosféry, ale to je naprosto záměrné. Chci Tě totiž nechat trochu vydechnout, protože přesto, že nejsem tím nejpravidelnějším účastníkem festivalu, tak si vždycky když už tam jsem, znovu uvědomím, co organizace tak velkého festivalu představuje. Samozřejmě vím, že na to nejsi sám, ale že se jako správný manažer dovedeš obklopit tím správným týmem, který mimochodem vypadá, jakoby téměř celý patřil do tvé rodiny. Takže velký obdiv a dík za tu Tvou naprosto nevídanou výdrž.
My jsme jako kapela ten festival vlastně znovuobjevili až v roce 2014 a od té doby jsme měli možnost tam už dvakrát vystoupit. Nebereme to jako normální koncert nebo vystoupení, ale na Dostavník se snažíme vždycky něco zajímavého nebo aspoň něco trochu nového vymyslet. To bezvadné nepromokavé publikum si to určitě zaslouží. V roce 2015 to byl koncert k 50tiletémy výročí kapely se vzpomínkou na Milana Dufka a Tondu Hájka, letos to bylo zase společné vystoupení s ženským pěveckým sborem Carmina. Co vymyslíme příště, to zatím fakt nevím. Jsme rádi, že jsme se mohli setkat s muzikanty minimálně o generaci mladšími, že jsme mohli zjistit, jak jim to dobře hraje (viděli jsme třeba Janka Kulicha a Kolegium zo Slovenska na Duhové scéně – chytrá muzika, navíc šoumeni) a vůbec nám tam bylo fajn.
Takže díky za hezkou letní hudební tečku a zkus vydržet aspoň do padesátého ročníku.
My už jsme padesátiny oslavili.

Dobrý den pane Nenkovský,
chtěla bych Vám moc poděkovat za pěkné přijetí a vstřícné jednání na 42. Mohelnickém dostavníku. Pro naše klienty to byl velký zážitek. Také se jim moc líbilo spaní ve stanech.
Ještě jednou děkuji Vám i ostatním pořadatelům.

Ahoj Aligátore!
Konečně se dostávám v poklidu ke kompu a mohu ti napsat. Především opravdu vřelé díky a velikou poklonu. Mám osobně Dostavník na čelním místě oblíbenosti! Skvělá organizace, skvělý zvuk, super parta lidí a celonoční jamsession. Co víc si přát? Možná trochu lepší počasí, ale nikde jinde jsem neviděl lidi v dešti v takové pohodě jako u tebe.
Je jasný, že se do Mohelnice budu vždycky rád vracet! Volej, kdykoli budeš tu naši folkovou partičku potřebovat nebo kdy se ti dramaturgicky hodíme. Od příštího roku
i s variantou velké bicí a elektrická kytara. Dííííky!

Ahoj milý Aligátore,
rádi bychom Ti nesmírně poděkovali za možnost zahrát si na Dostavníku.
Bylo nám velkým potěšením stát se součástí festivalu, který oplývá nejen dokonalou organizací, zázemím, programem, ale i neskutečně milou atmosférou a skvělým publikem.
Doufáme, že budeme mít opět někdy příležitost hudebně se setkat.

HRNEK plný písniček přinesl koncert kapely z hlučínska pod vedením zkušeného muzikanta Jirky Dihela. Vystoupení Hrnku v rámci letošního Dostavníku příjemně překvapilo a potěšilo všechny, kteří do kostela sv. Prokopa v Lošticích měřili cestu v dešti v pátek 1. září.
Líbivé melodie, smysluplné texty a decentní komunikace s publikem byla pro nás všechny opravdovým zážitkem. Kapelu jsme třikrát vytleskali, a když jsme se loučili,
věděli jsme, že Aligátor, kterému jsme poslali do Mohelnice pozdrav, vytáhl Hrnek jako šťastnou kartu. Děkujeme, Pavle! Děkujeme také všem účastníkům a rodině, která po koncertu připravila pro muzikanty chutnou večeři v teple svého domova.
Hrnkům přejeme hodně Božího požehnání v osobním životě a radost z rozdávání písniček!

Letošní 42-tý ročník se opět i navzdory pátečnímu dešti nesl ve znamení výborné muziky. Sobotní program už provázelo příjemnější počasí i se slunečními paprsky. Na našem ,,Mohelničáku opět vládla skvělá atmosféra, výborné výkony účinkujících – zkrátka vše, co už se stalo na tomto festivalu tradicí. A proto je tento festival oproti jiným výjimečný. Rychle to uteklo a nezbývá než se těšit na ten příští. Všem obětavým pořadatelům, sponzorům a hlavně Aligátorovi patří mé upřímné díky-za perfektní práci, kterou odvedli!!!

Ahoj
Chtěl bych vám všem poděkovat za Isaru za pozvání na váš festival 🙂 Byly to krásné 2 dny a budeme na ně dlouho vzpomínat. Diváci byli skvělí. Nevidí se jen tak, aby bylo hlediště v 9 ráno plné, nebo že pokládají docela slušnou průtrž za detail: D. A že nám po hraní chodili poděkovat za koncert, to byla největší odměna. Nezapomenu, jak našeho bubeníka dotčeně poučila jedna z divaček, když se při zahájení zeptal, kdo že to jede na tom koni:D Diváci jsou prostě na váš festival a jeho tradici hrdí a mají být na co. Pořadatelé se o nás starali jak o vlastní (zvláštní dík patří dámám z maringotky vedle podia). Zvuk na obou scénách jsme měli excelentní. A koncerty třeba D.N.A, Fajnbeatu, Nezmarů s Miki Ryvolou, Funny Fellows nebo Druhé Trávy to byla paráda.Bylo nám u vás moc fajn.

Celé léto nezaprší a když jo, tak leje furt…
Slova známého hitu Kapitána Kida mně prolítla hlavou, když 1. září v pátek večer začal 42. Mohelnický dostavník. A pršelo a pršelo… Musím navzdory této zkoušce přece jen poděkovat Bohu, že i když nás takhle vyzkoušel, našel nás připravených pro každé počasí. Děkuji všem, kteří na letošní Dostavník do Mohelnice přijeli z lásky k písničce, z lásky ke kamarádům, kteří tvoří velkou rodinu našeho Dostavníku. Festival pulsoval se vším všudy. Já se těšil nejen z dobrých výkonů kapel, ale i z povídání si v zákulisí scén, v areálu mohelnických sadů. Pro mne, jako kněze, byla jedinečným zážitkem účast na mši svaté v neděli ráno na zadní louce. Psali mi lidi ze Slovenska, že z té mše sv. sálal Boží pokoj do srdcí nás, kteří jsme si naladili TV Noe. Děkuji Jiřinkám z Moravičan, které doprovázely mši svatou, zvukařům a týmu děvčat, které připravily a neúnavně moderovaly občerstvení u maringotky.
Pavle, kamaráde! Díky! Tobě, Marcelce, rodině a celému týmu, který makal jako stroj, který má srdce i rozum. A to není málo, to je pak cítit.
Z Bratislavy žehnám, přeji zvládnutí úklidu po Dostavníku a Boží požehnání tobě i celé rodině!A jestli Bůh dá, tak se po roce opět sejdem!

Můj 35. Mohelnický dostavník a i když počasí nepřálo, jak poslední dva ročníky, zase jsem plný dojmů a zážitků a čím starší tím Více se dojímám. Krásný festival, ohromná tradice, zdařilá dramaturgie a především zcela jedinečná atmosféra – prostě paráda. Jediné negativum je to, že se neumím rozčtvrtit, abych mohl být na hlavní scéně, Duhovce, u Táboráku či si jen zajamovat ještě v rozumnou dobu. Po celý festival to byla složitá volba, koho oželet.
Pro dramaturga výborné vysvědčení a pro nás účastníky vždy něco za něco.
Díky Vám i všem lidem okolo Vás za to, že stále přes všechny problémy držíte štafetu stále stejně nastavenou, MD je jeden z posledních festivalů, kde se těším úplně na všechno a srdce mne bolí, když vidím, jak nás postupně ubývá!!!
Jeden z mnoha účastníků, který na MD vyrostl, zestárl a přesto si zde připadá stejně, jak když jsem přijel poprvé.

Dobré ráno, zdravím Vás a děkuji za parádní festival. Navzdory prvotní nepřízni počasí to la paráda. Díky všem, kteří se na téhle letité akci podílejí. Zdravím a přeji pevné zdraví, štěstí a jen dobré dny i zprávy.

Dobrý den,
chtěli bychom Vám moc poděkovat za to, že organizujete tak bezvadné setkání muzikantů, zpěváků a krásných písniček. Víme, že to nemáte vůbec jednoduché a ani si nedovedeme představit, co to všechno obnáší … Bylo nám u vás dobře a už se těšíme na příští rok.

Ahoj. Chcem ti este dodatocne podakovat za seba i skupinu ze sme mohli stravit nadherny vikend so skvelyni ludmi. Vsetci sme sa zhodli ze to bola najkrajsia akcia za 4 roky nasho posobenia. Este stale to v nas doznieva. Ziskali sme mnozstvo fanusikov a priatelov. Ludia za nami po koncerte chodili a dakovali, gratulovali, fotili sme sa, objimali a vymienali kontakty. Uzasne. Dakujeme! Prajem tebe aj tvojej rodinke vsetko dobre, vela zdravicka a chuti do dalsich rocnikov.

Ahoj,
ještě jednou moc děkuji za příležitost si na festivalu zahrát, skvělou organizaci a pro mě fajn večer!! Užil jsem si to, doufám, že Ti, co dorazili večer na duhovou scénu si mě poslechnout, si to užili také .. Bylo mi potěšením a kdyby se někdy tato příležitost opakovala, budu za to rád.. ať se daří!

Ahoj Aligátore,
ještě jednou za kapelu velký dík za pozvání na Mohelnický dostavník! Užili jsme si to fakt krásně a zahráli si ještě líp! Doufám, že teď po skončení úklidových a pofestivalových záležitostí se zase trochu nadechneš. Je to prostě organizátorsky hektické, znám to sám.
Měj se hezky, zdraví tě Švédova trojka!

Ještě jednou Vám za celou kapelu mockrát děkuji, že jsme měli možnost se letošního ročníku zúčastnit. Byl to pro nás skvělý zážitek. Mějte se hezky a ať se daří.

Mohelnický dostavník. Od neděle 3. září 2017 je pro nás tento název festivalu navždy spojený s velikou úctou k Pavlu Aligátoru Nenkovskému a jeho týmu, místu konání festivalu a lidem, kteří Mohelnický dostavník navštívili. Byli jsme tu poprvé. Jako kapela jsme měli tu možnost poznat dnes již fenomenální festival a jeho 42. druhý ročník. Organizace, program, zázemí, pořádek i uvolněnost, nálada, srdečnost, obsah a bezpočet zvládnutých detailů. Do všeho se promítají zkušenosti a preciznost přípravy celé této obrovské akce. Chtějte na Mohelnickém dostavníku aspoň jednou být!
Spolektiv zde byl díky pozvání Aligátora a Milana Tesaře. Hráli jsme v neděli dopoledne na Hlavní scéně, na Scéně Radia Proglas. Odhadem hodinu před koncertem byla obě naše loňská CD Dej mi tvar a …a ticho v sobě (reedice) součástí dostavníkové tradice a stala se darem i předmětem požehnání na nedělní katolické mši pořádané na Duhové scéně.
Nálada nedělního koncertu byla úžasná. Profesionální technická příprava, klid a přehled, zvuk Saša Nagy, moderování Milan Tesař, vynikající spoluúčinkující. V první řadě diváci a jejich odzbrojující počet a podpora! Veliký zážitek!
Aligátore, díky!

Někdo na facebooku chtěl vědět, proč se těším na Mohelnický dostavník.
To se těžko popisuje stručně. Uvědomil jsem si to v neděli večer. Přesto, že už jsme byli několik hodin doma, pořád jsem si ještě notoval nějaký kousky, co jsem během víkendu slyšel. Kdykoli jsem zavřel oči, „viděl“ jsem hlavní scénu (a spoustu lidí). Při vzpomínce na předchozí dny mi vždy reflexivně cukly koutky „do úsměvu“. Co k tomu dodat. Manželka si večer na netu se steskem hledala nějaký písničky. „Nejsem v tom sám“ říkal jsem si trochu štiplavě. Mohelničák je pro mě už spoustu let zážitek s velkým Z, což se stále jen násobí. JE vždy v TĚCH místech, nasycených hezkými vzpomínkami. Přátelé, kamarádi, místa setkání, posezení, legrace, drobných příhod … větších příhod … no …. atd. Kam se člověk otočí, tam něco z toho zažil. Dostavník je vždy velmi emotivní a koncentrovaná závěrečná sloka prázdnin, byť už pro nás prázdniny nejsou „ty dětské“. Byl jsem letos rád, za deštík v závěru, na který se daly „hodit“ vlhčí řasy. Všem lidičkám okolo Aligátora a jemu samotnému posílám i touto cestou velký dík. Přeji brzké zotavení a mnoho sil a všeho potřebného do – dá-li Bůh – dalšího ročníku, na který se už teď těším, byť neumím vlastně napsat – proč.

My děkujeme moc!! I přes nepřízeň počasí i v pozdní hodině jste nám udělali luxusní Olééé a tak to má být! Aligátorovi přejeme ještě mnoho dostavníků a taky fajny kolektiv jak letos Čigydap.

Bylo to fajne!! Děkujeme všem, co se nedali odradit deštěm ani pozdní dobou. Snad příště…i když pochybuju, když jste tak řvali na celou Mohelnici. Dostavník byl fajny.
Pavle Aligátore Nenkovský děkujeme.

Už jsme s Pavlou po návratu z Mohelnického dostavníku v pořádku doma. Majku jsme předtím vysadili poblíž bydliště jejího syna na Žižkově. Jsme s Pavlou moc rádi, že jsme se mohli zúčastnit 42. ročníku Mohelnického dostavníku v partě pořadatelů – skvělých lidiček, se kterými se bezva spolupracuje a čas strávený na Dostavníku uběhne jako divoká voda! Doufám, že mi zdraví příští rok dovolí zase do Mohelnice přijet a že budu zase smět patřit do fajn party pořadatelů! Věřím, že se Aligátorovi zadaří zorganizovat další – už 43. ročník Skvělého festivalu Mohelnický dostavník!

Kamarádi, za kapelu Marod bych Vám chtěl moc poděkovat. Organizátorům za skvělou práci, jako vždy a Vám divákům za fantastickou atmosféru na našem Marodím vystoupení na Duhové scéně. Byla to úžasná energie, kterou jste nás obdarovali. Ještě jednou, upřímný dík!

Jsou zážitky, které budu vstřebávat dlouho. A to, co jsme zažili na Mohelnickém dostavníku k takovým zážitkům rozhodně patří. Pro mne to byl návrat do doby, kdy jsme jezdili do Svojšic ( včetně toho, že jsme tam snad pokaždé zmokli …. Nejen počtem diváků, ale hlavně atmosférou. Naprosto skvělí a nepromokaví diváci, spousta parádní muziky, opravdoví profíci od zvukařů, přes moderátory až po dámy z maringotky, které se o nás staraly jak o vlastní, ale hlavně tolik setkání s lidmi, které mám rád, že by to vydalo na půl roku ….. No a 3. místo Isary u diváků i poroty, to bylo vzhledem ke konkurenci příjemné překvapení. Největší dík ale patří organizátorům. Opravdu multižánrový festival s takovou tradicí a diváky, kteří jsou s ním srostlí, to prostě musí dát spoustu práce a času. Díky za pozvání a hlavně inspiraci.

Počítal-li jsem to dobře, navštívil jsem Mohelnický dostavník už podvacáté, což je zřejmě můj festivalový rekord. Do Mohelnice nejezdím objevovat hudbu, kterou neznám. Jezdím tam poslechnout si pár svých oblíbenců, které kvůli objevování nového na jiných akcích většinou neslyším (letos jistota v podobě kapely Druha Tráva, vynikající koncert Tomáš KOČKO & ORCHESTR a dále třeba Žamboši a Alibaba). Díky důvěře pořadatele (Pavel Aligátor Nenkovský) tam také jezdím moderovat nedění dopolední program, Scénu Radia Proglas, v jejímž rámci mohu představit některé skupiny, které v rádiu hrajeme (letos Hedvika&Harnach, Spolektiv, Martina Trchová & Trio). Do Mohelnice se jezdím setkávat s příjemnými lidmi, z nichž některé potkávám právě jen tam. Také tam jezdím nostalgicky vzpomínat na doby, kdy jsem folk poslouchal víc než jazz a jiné žánry. A objevy? I ty nakonec byly. Letos mě v rámci soutěže kapel moc příjemně překvapil Mike Fojtík se svou novou kapelou nebo bluegrassová skupina Fest! Navzdory pátečnímu a nedělnímu dešti to byly opět tři velmi příjemné dny.

Ahoj Pavle. Děkuji za poskytnutí možnosti zahrát si na Dostavníku a také potkat pár kamarádů. Ještě jednou dík za 42. Mohelnický dostavník, byť trochu mokrý, ale přesto příjemný, zvláště, když tě nechtějí diváci nechat odejít s pódia. Ať zdraví drží a nápady přicházejí. Ahoj.

Dobrý večer Pavle,
počasí mě dnes vypeklo, byl jsem asi v polovině cesty, ale před Olomoucí jsem pro dlouhotrvající hustý déšť to otočil a vzdal to. Držím vám palce, aby se počasí při projekci umoudřilo. Na webkameře jsem viděl před odjezdem, že počasí máte obdobné. Měj se fajn, snad příští rok to bude vypadat lépe.

Milý kamaráde Pavle,
dovol prosím, abych jako jeden z mnohaletých „neznámých“ účastníků a příznivců Tvého Dostavníku popřál do nadcházejícího roku zdraví, sílu a pokoj Tobě i Tvým blízkým. A Velké Poděkování za skvělou práci nad mnoha ročníky Dostavníku, které už podobně jako Vánoce nebo Velikonoce vnášejí pevný bod a pravidelnou dávku naděje v dobro do našich životů, a to zdaleka nejen dobrou muzikou.
Není to vůbec málo a je to v dnešním světě velmi potřeba. Vážíme si toho.

Ahoj Pavle, kamaráde, ahoj muzikanti a přátelé Mohelnického dostavníku!
Tak jsme přežili „Silvestra“ a stojíme na prahu nového roku. Je to vždycky cesta do neznáma. Zkusme letos žít přítomností, ne minulostí! Platí a bude platit i pro tento rok 2017: Jaký jsem dnes já, takový bude zítra můj život. Nový rok bude takový, jaký budu já, ty a naši přátelé! Vám všem od legendárního betlému z Mohelnice žehnám a od novonarozeného Spasitele vyprošuji Boží požehnání!
A věřím, že se na letošním Mohelnickém dostavníku, opět sejdeme!

Velké díky za letošní Mohelnický dostavník. Opět krásný pohodový víkend plný super kapel a písniček. Nějak se mi z tohoto vlaku nechce vystupovat, tak snad za rok. Ahoj!

Školní rok jsme zahájili v pátek 1. září na legendárním Mohelnickém dostavníku.
Nejdřív v soutěžní části na hlavní scéně a pak večer i na vedlejší Duhové scéně s celým naším blokem. Konkurence v soutěži neskutečná, kapelky radost poslouchat. Bohužel páteční večer propršel, ale jak legendy praví – na Mohelnici jsou nepromokaví diváci. Nevěřili jsme, dokud jsme to nespatřili na vlastní oči. Bezvadné publikum! Lenka odzpívala oba sety i s dcerkou v šátku. Pěkná výchova rovnou od plenek … Celonoční jam s kamarády z Isary, Fajnbeatu, Stráníků a bůhví odkud byl jedním slovem neskutečný. Vládla těžká pohoda. Václav s Petrem šli již tradičně do pelechu za svítání. Potkávat právě se probudivší lidi a vinšovat jim dobrý večer v sedm ráno asi není úplně košer, ale co už.
Organizátorům Mohelnického dostavníku v čele s Aligátorem převeliké díky a klobouček.